obj/effects/top_cs/1/top2017a.jpg
 
Sledujte nás na Facebooku

Chráněná území

Přírodní park Baba

Přírodní park Baba tvoří lesní komplexy v kopcovité krajině nacházející se přibližně mezi Kníničkami, Medlánkami a Kuřimí. Nejvyššími vrcholy jsou Sychrov (463 m n. m.) a Velká Baba (446 m n. m.). Na místě dávných pastvin se dnes rozléhá několik set hektarů lesa, v němž rostou vzácná společenství dubů, jejichž tradiční domovinou je jižní Evropa, ale také vzácné byliny, například orchideje. Při troše štěstí můžete na Babě zahlédnout i vzácné ptáky, mimo jiné strakapouda prostředního.

Přírodní rezervace Babí lom

Skalní hřeben tvořený spodnodevonskými křemičitými slepenci nafialovělé barvy se tyčí na rozhraní obcí Lelekovice a Svinošice. Na vrcholových skalách rostou přirozené rozvolněné porosty borovice lesní, na přiléhajících sutích listnaté dubové, habrové, bukové, javorové a lipové porosty, místy s dřínem a vzácnými bylinami v podrostu. Na jižním vrcholu se nachází rozhledna postavená v sedmdesátých letech dvacátého století, z níž se nabízí nádherný výhled do širokého okolí. V jižním směru je možné shlédnout celé panorama města Brna se všemi jeho dominantami, na obzoru pak vzdálené vrcholky Pálavy a za nejjasnějšího počasí i vrcholky Alp.

Přírodní rezervace Slunná

Takzvaný Lažánecký prales leží uprostřed rozsáhlých lesních porostů nad údolím Maršovského potoka asi 1,5 km severně od Lažánek na okraji široce klenutého vrcholového hřbetu a směrem do údolí Maršovského potoka na prudkých svazích jihovýchodní až východní expozice. V nadmořské výšce kolem 400 m n. m. se nachází jedlo-bukový porost, jehož nejmohutnější buky dosahují výšky až 40 metrů s průměry kmenů při zemi více než jeden metr. Na každého návštěvníka „pralesa“ čeká nezvyklý zážitek ze setkání s 200 let starými velikány i vzácnými druhy ptáků a rostlin. Plocha této přírodní rezervace byla v roce 2012 zvětšena z původních 4,5 hektarů na necelých 16 hektarů.

Přírodní park Údolí Bílého potoka

Od Velké Bíteše po Veverskou Bitýšku se rozléhá turisticky atraktivní přírodní park Údolí Bílého potoka s hlubokým skalnatým údolím a lučními enklávami. Lesní porosty jsou zejména dubo-habrové, na suťových svazích s bukem, jedlí a lípou. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb a klenů. Kromě několika starých mlýnů a usedlostí se v přírodním parku nalézá také Šmelcovna, malá osada proslulá každoročním vítáním jara.

Přírodní rezervace Kamenný vrch

Jižně od hotelu Myslivna v Brně-Pisárkách v těsném sousedství stejnojmenného sídliště můžeme nalézt přírodní rezervaci se stepními a lesostepními společenstvy s bohatým výskytem rostlin podhorských a horských poloh. Hlavním důvodem ochrany Kamenného vrchu je populace koniklece velkokvětého, která patří k největším v Evropě. Za zmínku stojí rovněž naleziště koniklece lučního, lomikámenu cibulkatého či hvězdnice chlumní.

Přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka

Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky (Šárka) se rozkládá poměrně rozsáhlá zalesněná oblast. V její dolní části se nachází přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka, která má rozlohu pouhé 3 hektary. Důvodem ochrany lokality je původní zalesněný porost, který je tvořen zejména buky, ale i lípami, javory a habry. Vyskytují se zde také vzácné rostliny podhorských a horských poloh (záraza nachová, náprstník velkokvětý, vřes obecný).

Přírodní rezervace Bosonožský hájek

Důvodem prohlášení Bosonožského hájku za přírodní rezervaci je především floristická bohatost a zachovalost této lokality, v níž se vyskytují velmi vzácné rostliny a houby. Rezervaci tvoří sprašový kopec, na jehož úbočí se nalézají výrazné erozní rýhy a strže. Nejvýše položené místo se nachází v nadmořské výšce 370 m n. m., nejnižší bod přibližně na úrovni 300 m n. m.

Přírodní rezervace Černovický hájek

Úkolem přírodní rezervace Černovický hájek je zajištění ochrany typických společenstev lužního lesa s výskytem některých zvláště chráněných vlhkomilných rostlin a živočichů, k nimž patří kosatec žlutý, blatouch bahenní, kruštík širokolistý, moudivláček lužní a lejsek šedý. Jedná se o poslední zbytek lužního lesa v Brně.

Přírodní památka Mniší hora

Lesní komplex v nejjižnější části Babího hřbetu na vrcholu a svazích Mniší hory (333 m n. m.), který navazuje na severní okraj brněnské zoologické zahrady v Brně-Bystrci. Jde o přírodě blízká a přirozená lesní společenstva dubo-habrového lesa s výrazným zastoupením lípy malolisté a druhově bohatým bylinným podrostem. Z lesních porostů převažují doubravy a dubohabřiny, hostící některé ohrožené a chráněné druhy rostlin, např. lilii zlatohlavou, medovník velkokvětý, brambořík nachový, dřín obecný aj. Pařeziny s dostatkem tlejícího dřeva umožňují výskyt některých chráněných druhů ptáků, např. strakapouda prostředního, krutihlava obecného, lejska šedého nebo žluvy hajní. Jedná se o jedno z nejstarších chráněných území na území města Brna, které bylo vyhlášeno již v roce 1950 a rozkládá se na ploše 25 hektarů.